16. května by slavil 73. narozeniny »zpívající bubeník« Vítězslav Vávra, který odešel před roky v osmašedesáti letech. Že je Vávra velká hvězda jsem zjistil už v osmé třídě za základce, když jsem vzal svůj přenosný gramofon i sbírku desek a po školním karnevalu udělal v tělocvičně diskotéku. Spolužačky za mnou chodily loudit písničku na přání a skoro všechny chtěly, abych pustil nějakou »od Víti«. Tak jsem zjistil hned dvě věci – že ze Vávra hvězda, po které holky šílí a že být diskžokejem je skvělé na seznamování s holkami.
Osobně jsme se setkali v devadesátých letech, když zpíval na festivalu Noc plná hvězd v Třinci. Vystupovala tam i jeho tehdejší manželka Věra Špinarová, kterou jsem znal a tak nás představila. Víťa byl bezprostřední a kamarádský, že jsem po pár minutách měl pocit, že se známe už spoustu let. Všem – holkám i klukům – říkal broučku, aby si nemusel pamatovat jména, takže po pár pivech jsem byl brouček i já a přestože mi občas řekl i jménem, slyšel jsem na toho »broučka« jako ostatní.
V průběhu let jsme se potkávali ani ne tak na akcích, ale spíš v jeho oblíbené hospůdce, kde jsem s ním dělával rozhovory, zařadil jsem ho do několika knížek a při pivku jsme stihli pokecat i o životě. Víťa trochu trpěl, že na něj skoro všichni zapomněli a že už nemá žádná vystoupení. Radost mu v posledních letech dělala jen jeho školou povinná dcera. Po čase měl problémy s chůzí, nakonec se jeho zdravotní stav zhoršil a v podstatě už nevycházel v bytu.
Párkrát jsem mu zavolal a bylo fajn slyšet jeho obvyklé: „Broučku, jak se máš?“ Sice jsme si slibovali, že jak na tom bude líp, zase zajdeme do jeho hospůdky na pivko a probereme život, ale k tomu už nedošlo. Když jsem s ním mluvil naposledy, už jsem z něj necítil ten jeho optimismus a přiznal, jak je všechno v pr… Tenkrát jsem měl poprvé z hovoru s ním smutný pocit. Než jsem našel odvahu mu zase zavolat, vyběhla zpráva, že už není mezi námi…
S Víťou odešel i malinký kousíček mého dětství a hezká vzpomínka nejen na školní diskotéku, ale i na následné návštěvy holek ze školy v mém pokojíčku, když si přicházely poslechnout Víťovy desky, které jsem doma měl..