Dnes by Kája slavil narozeniny, vzpomínka na něj. Jednou ročně se u nás scházeli bývalí vojáci z kasáren 35. pěšího pluku v Plzni. Já byl tenkrát mlaďoch, tak si mě vrchní zavolal a povídal: ,,Budeš obsluhovat tady ten dlouhý stůl, bude tam sedět Gottovo tatínek a jeho kamarádi z vojny, tak se snaž, ať jsou spokojeni.“ Přišel Gott senior. Bezva pán, hrozně hodný a příjemný. U stolu s ním sedělo dalších 15 lidí. Akce končila, všichni zpívali známou písničku Pětatřicátníci… Pan Gott platil za celý stůl a mně dal 100 Kč spropitného, což tenkrát byly velké peníze. Asi za 25 let přišel do restaurace, kde jsem pracoval, Gott junior. Bylo vidět, že je po tatínkovi, měl úplně stejné chování. K jídlu si dal guláš s variací knedlíků. Když jsem šel za chvilku okolo, viděl jsem, že snědl jen půlku guláše a odložil příbor. Povídám mu: ,,Mistře, vám nechutná náš proslavený guláš?“ Odpověděl: ,,Když vy tam máte samé libové maso a já mám rád kližky, jinak byl guláš výborný.“ Po čase v nějakém pořadu opravdu vyprávěl, že má rád guláš z hovězí kližky…
Obsluhoval som otca Karla Gotta a o 25 rokov neskôr aj Káju juniora
